+jpeg
Architektura není, v současné době, téma, kterému bychom se měli primárně věnovat, abychom, architekti, zlepšili její stav.
Je třeba se, poctivě, uvědomit.
Praha je město. Město je organismus. Praha má Vltavu. Vltava je řeka. Korytem řeky protéká voda. Voda (život) protéká (čistí/koloběh) ve velkém množství (tep/hodnota/výdrž/síla/pravda/vytrvalost) městem (organismus). Vltava je krví těla Prahy. Co by se stalo, kdybys, sám, naplnil injekční stříkačku dehtem a její obsah vpustil do svého srdce? Srdce by nemoc rozpumpovalo do celého organismu a zabilo by tě. Díky našemu srdci žijeme. Používejme ho, nezneužívejme jej. Buďme vděčni; znovu vzpomeňme hodnot, kvůli kterým jsme přišli bydlet k vodě. Držme „nad vodou“ hodnoty života a lásky. Smrt způsobuje, že zapomínáme; díky neuspořádanosti však vědomí lásky neumírá. Pomáhejme si, láska nezmizela.
.Jaké je téma?
Téma je život. Lidé a jejich život.
.Jaký je problém?
Ztráta základních hodnot kolektivu; jejich uplatňování. Vztah Pražanů k jejich srdci – Vltavě. Vztah člověka k universu.
.Čí je to problém?
Náš.
.Jaké je řešení?
Na základě, poctivě, stanovených hodnot najít, uplatnit, nástroje, kterými, poctivě, pojednáme problém.
.Jsou Vltavské „ostrovy“ řešením?
Možná ano – abstractly inside; jak se (znovu) setkat s řekou?
Žádné komentáře:
Okomentovat